I. část - Moc a pomoc v sociálních službách - etická dilemata

Vychází první část pojednání o moci a pomoci v sociálních službách. Článek rozkrývá etická dilemata, nad kterými přemýšlí mnoho pracovníků v pomáhajících profesích.

Článek vyšel v odborném časopise Sociální služby. APSS ČR. Tábor. Ročník: XIV, březen 2012, str. 22

Moc a pomoc v sociálních službách – etická dilemata

část 1.

Úvod

Etika, tedy hledání dobra a spravedlnosti, hledání morálních pravd a postojů, je v práci sociálního pracovníka nesmírně důležitým momentem, a to zejména proto, že „“1
Pokud se píše o sociálních službách, tak většinou o profesní stránce pomáhání, o způsobech komunikace s uživatelem, o vzdělávání, naplňování zákona o sociálních službách, o inspekcích,… Jen málo článků se věnuje etickým dilematům, která s sebou práce sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách (pozn. autorky: pro zjednodušení bude dále v textu používáno pouze „pracovník“, pokud se text nebude týkat výhradně sociálních pracovníků) neodmyslitelně přináší. Z dotazníkového šetření v domovech důchodů v roce 1994 vyšlo najevo, že z hodnocených kritérií je sociálními pracovníky nejvíce hodnoceno kritérium náklonnost (vlídnost, ochota, láska aj.) a odbornost skončila až na posledním místě (in Kopřiva, 2011, s. 15). Je evidentní, že „.“[2]
Cílem tohoto seriálu o etice je poukázat na proměnu společnosti, proměnu hodnot a ukotvení v řádu v kontextu současné doby, dále též na obtížnost hledání odpovědí na etické otázky pracovníka. Jeho cílem je však také osvětlit rozlišování pomoci a kontroly, přebírání zodpovědnosti za život uživatele na jedné straně, zplnomocňování uživatele na straně druhé a odkrytí etických otázek a dilemat, které s tímto způsobem práce souvisí.

  Etické otázky v kontextu současné doby

„Jak píše Olga Nytrová v knize Dialog mezi hodnotami, „“ a v tomto duchu dále pokračuje: „“[3]
Pro pochopení etických dilemat je třeba pochopit nejprve dobu, ve které žijeme a pracujeme. Teprve poté lze pochopit činy a jednání jednotlivých pracovníků. Lze pochopit i jejich otázky po hledání pravdy a smyslu veškerého konání.
Adrian D. Ward říká, že „“. Iva Švarcová tuto myšlenku rozvíjí rovněž ve své knize Mentální retardace: „.
Tento postmoderní svět se mění doslova pod rukama. Mnozí s ustaranou tváří sledují jeho vývoj a tvrdí, že svět už nikdy nebude takový jako dosud a vyzývají ke změnám v životním postoji, k odklonu od materialismu a návratu k duchovním hodnotám a tradicím. Sociální stát[5]společenskou situaci, ve které jsou silně zpochybněny panující normy a existující hodnoty. Dosavadní způsoby orientace ztrácejí závaznost a skupinová morálka je otřesena, stejně jako sociální kontrola… Protože člověk musí často k dosažení svých cílů zvolit prostředky, které nejsou v souladu s normami, jsou tyto normy zpochybněny…Následkem anomie může jedinec prožívat pocity osamocenosti, bezmoci, dezorientace, nejistoty a frustrace, na které někdy reaguje agresivitou, odchodem do ústraní nebo sklony k rasovým a sociálním předsudkům[6]
„“[7]
Pro „záchranu“ sociálního státu a v „zájmu“ zachování starého způsobu života jsou uváděny v život sociální reformy, neboť sociální stát je nutné modernizovat. V rámci sociálních reforem jsou „“[8]Navrhované sociální reformy, které jsou konkrétním výrazem snah o údajnou modernizaci sociálního státu, jsou v jistém smyslu historicky bezprecedentní. Vždy v minulosti sloužily sociální reformy ke zlepšení situace obyvatel v kritických situacích, ať již se jednalo o nezaměstnané, nemocné, početné rodiny či staré lidi. Současná vlna sociálních reforem postavení těchto skupin obyvatelstva naopak ve větším či menším rozsahu zhoršuje a znejišťuje jak jejich současnou situaci, tak především perspektivy do budoucna… existují tři hlavní způsoby, jak snižovat sociální nároky či sociální práva občanů. Prvý spočívá ve zpřísňování podmínek pro jejich přiznání, druhý ve snižování výše přiznaných dávek a konečně třetí ve zkracování doby, po kterou jsou pobírány…[9]
Je třeba zmínit další aspekt dnešní doby – celý svět je navzájem propojený, je globalizován, a to ve všech směrech (ekonomickém, politickém, sociálním, informačním atd.). Vzhledem k nepřeberným možnostem a obrovské svobodě se člověk začíná ptát, jaké jsou limity lidského jednání? „[10]
 
Příště: Osobnost pracovníka a svět uživatele
 

Bc. Marcela Hauke

 
 

Zpět na přehled